Nejobdivuhodnější členka Gold´s Gym Brno
Paní Andrea Brzobohatá je bezesporu nejvíce inspirujícím členem našeho Gold's Gym.
Zde je její příběh:
Všechno začalo v říjnu 2010, kdy se Andrea (41) rozhodla strávit víkend v horách se svým tehdy jednoletým synkem Adamem, odpočinout si a zbavit se pocitu fyzického i psychického vyčerpání.
První den se ale začala cítit velmi špatně a strávila jej v posteli. Když se ale její stav stále zhoršoval, její přátelé nakonec zavolali sanitku. Na cestě do nemocnice několikrát zkolabovala a opakovaně ztrácela vědomí.
Pak nemá žádné vzpomínky na následujících pět týdnů strávených bojem o život v nemocnici.
Andrea byla převezena do několika nemocnic a cenný čas byl ztracen dříve, než byla diagnostikována těžká meningitida. Její orgány stále selhávaly, což bylo způsobeno sepsí celého těla. Lékaři jí dávali 4% šanci na přežití. Nejprve jí amputovali nohy nad kotníky, pak pod koleny, pak i nad koleny. Andrea má také jizvy po celém těle.
.
Když se poprvé probudila, požádala sestru, aby jí přinesla ponožky a pantofle, a sestra odpověděla: ". Proč? Vždyť nemáte žádné nohy". Tímto způsobem Andrea zjistila, že jí byly obě nohy amputovány nad koleny.
Andrea strávila následujících šest měsíců v nemocnici téměř nehybná, připojená k množství přístrojů a s hrozbou amputace paže. Během té doby podstoupila 60 narkóz.
Příštích šest měsíců strávila Andrea v rehabilitačním centru. Byla zorganizována sbírka, která umožnila koupit bionické protézy za 1,3 milionu Kč, které jsou kontrolovány počítačem a musí se každou noc nabíjet.
Andrea se musela naučit znovu chodit s protézami, které jí zpočátku způsobovaly bolestivé kožní oděrky. Ale letos s nimi dokonce lyžovala.
"Mnohokrát jsem uvažovala i o sebevraždě", říká Andrea. Svého syna neviděla 1,5 roku a on říká "maminko" jiné ženě. Staral se o něho jeho otec, ale teď mají Adama ve střídavé péči.
"Je to kvůli němu a mé teď už dospělé dceři Nikol, že jsem to nevzdala. Nyní se můj život postupně vrací k normálu. Ženy zvládnou cokoliv", říká Andrea.
Andrea založila charitativní organizaci, která pomáhá ostatním lidem s amputacemi, nazvanou "No foot, no stress", když si uvědomila, jak mnoho lidí je bez končetin a jak dostávají velmi malou nebo žádnou podporu.
Andrea, která je v invalidním důchodu, má jasno o svých plánech do budoucna. Nedávno se přestěhovala do nového bytu a chce trávit více času se svými dětmi.
"Jsem aktivní člověk", říká. "Chtěla bych se vrátit do normálního života co nejvíce a vrátit se i do práce."
Andrea má čestné členství v Gold's Gym, kde mnoho let před svým onemocněním pravidelně cvičila. Bylo tedy přirozené, že se chtěla vrátit zpět k tréninku. Nicméně připouští, že bez podpory svého osobního trenéra by se cítila příliš trapně na to, aby se vrátila.
Andrea se znovu stala členem Gold's Gym už před rokem a jejím hlavním cílem jsou rehabilitace a ztráta tělesného tuku, který nabrala v průběhu roku, kdy byla téměř zcela nepohyblivá.
Navzdory tomu, čím si Andrea prošla v uplynulých dvou letech, se nelituje. "Nemůžu dostat své nohy zpět, ale vzhledem k tomu, čím jsem si prošla a že jsem si myslela, že už se mi nikdy nepodaří vstát z postele, jsou teď věci docela dobré.
Informace o sdružení "No foot No stress" najdete na www.nofoot.cz