Novinky / Poranění ramen při cvičení zpět
04. 04. 2017

Poranění ramen při cvičení

K poraněním ramen často dochází při posilování a především v kulturistice, kde snaha o všestranné vybudování svalu deltového vyžaduje mnohonásobně opakované provádění rozmanitých pohybů, čímž se výrazně zvyšuje riziko úrazu.



Aby ramenní kloub umožňoval široký rozsah pohybu paže, musí být velmi pohyblivý. V porovnání se stabilním kyčelním kloubem, jehož hlavice je zasazena hluboko do kloubní jamky v pánvi, není zdaleka tak zapuštěný a chráněný.



Hlavici kosti pažní udržuje v mělké kloubní jamce lopatky především systém svalů a šlach. Ačkoliv většina zranění při posilování vzniká právě tréninkem svalu deltových, je jejich svalovina zasažena zřídka.



Poranění postihuje spíše hlouběji uložené struktury a bývá nejčastěji způsobeno chybným pohybem nebo dlouhodobým opotřebením šlach, které zpevňují kloubní pouzdro. Zatímco v jiných sportovních disciplínách může fyzický kontakt, jako třeba v ragby, či rychlé pohyby paže, např. v házené, vést k vážným úrazům spojeným s vykloubením ramene, nebo dokonce natržením šlach, je při posilování nejčastějším poraněním tzv. syndrom bolestivého ramene (impingement syndrom).



Při provádění cviků se zvedáním paži, např. tlaků za hlavou nebo upažování s jednoručkami, dochází u některých lidí k odírání šlachy svalu nadhřebenového a jejímu útisku mezi hlavici kosti pažní a klenbou, která je tvořena nadpažkem a vazem hákonadpažkovým.



Následuje zánět zpravidla začínající v tíhovém váčku, který za normálních okolností chrání šlachu svalu nadhřebenového před přílišným třením. Poté se rozšíří na sval samotný a nakonec, pokud není léčen, postihne vzadu probíhající šlachu svalu podhřebenového a vpředu přilehlou dlouhou hlavu dvojhlavého svalu pažního. Zvedání paže pak začíná působit velkou bolest a z dlouhodobého hlediska může kalcifikací přivodit nevratné poškozeni šlachy svalu nadhřebenového, či dokonce její přetržení. Tento případ se však obvykle vyskytuje jen u osob starších 40-ti let.



Velikost prostoru mezi kostí pažní a klenbou tvořenou nadpažkem a vazem hákonadpažkovým bývá individuálně různá. Mnozí sportovci nedokážou upažit, aniž by vystavili ramenní kloub přílišnému tření. Tyto osoby by se měly vyhnout tlakům za hlavou a upažování příliš vysoko. Všechny cviky na ramenní svalstvo, při nichž je zdvihána obouruční činka, se pak musejí provádět před tělem a s lokty natočenými mírně vpřed. Při upažování s jednoručkami je třeba nejprve určit ideální výšku zvedání paží. Správný pohyb je takový, který nevyvolává žádnou bolest.



Ne každý reaguje shodně na stejný druh poranění ramen. Někteří lidé mohou vykonávat všechny možné pohyby paží stlačující a někdy i poškozující šlachu, aniž by byl vyvolán bolestivý zánět. Tak může být během vyšetření objeveno natrženi šlachy svalu nadhřebenového, aniž by si kdy dotyčný stěžoval na jakoukoli bolest.



Další příčinou bolestí ramen může být nerovnoměrné svalové napětí okolo kloubního pouzdra. Je důležité vědět, že hlavice kosti pažní je v kloubní jamce lopatky fixována svaly a četnými šlachami, které přiléhají na kloubní pouzdro nebo jím i pronikají. Sval podlopatkový je uložený vpředu, o něco na straně se nachází dlouhá hlava dvojhlavého svalu pažního, nahoře probíhá sval nadhřebenový a nakonec vzadu jsou svaly podhřebenový a malý oblý. Křeč, zvýšené nebo naopak nedostatečné napětí v jednom nebo několika z těchto svalů může zapříčinit vadnou pozici ramenního kloubu, která při pohybu paže vyvolává třeni vedoucí k zánětu.